Necháváte své děti, aby si hrály s penězi?
Nedávno jsem byla svědkem, kdy moji dceru poučovala babička, že s penězi si hrát nesmí. Peníze totiž nejsou na hraní.
To je věta, nad kterou jsem chvíli přemýšlela. Opravdu nejsou?
Je jasné, že není hraní, jako hraní. Pokud by si moje dítě hrálo s papírovými bankovkami na vystřihovánky, hned bych zakročila. To je jasné. Ale dcera má mince v její pokladně a hraje si na paní prodavačku. A velmi ji to baví. S penězi zachází dobře a jen ji upozorňujeme, aby je nepoztrácela a po dokončení hry je vrátila tam, kde je má uložené.
Když jsem vysvětlovala babičce, že má peníze i na hraní, dostalo se mi poučení, že to se nedělá, že nebude mít dobrý vztah k penězům. Že se peníze těžko vydělávají a není jich nazbyt a prostě se s nimi nehraje. Jsou na naše platby a živobytí a ne na hraní. Tečka.
Já tomu postoji na jednu stranu rozumím a chápu jej. Pramení z obavy nedostatku peněz a také přesvědčení, že peníze se vydělávají těžko, máme jich málo a ty je poztrácíš, když si budeš s penězi hrát tak k nim nemáš úctu a žádné mít nebudeš apod. Pojďme se na některá z těchto přesvědčení kouknout.
Nehraj si s penězi, poztrácíš je a nic mít nebudeš.
Obava ze ztráty peněz je většině z nás velmi blízká. Asi každý jsme si zažili nedostatek a obavu, jak vyjdeme a z čeho zaplatíme účty. Počítání každé koruny se tak vrylo do našich buněk, že to děláme, i když máme peněz dost.
Ta obava a strach byly tak silné, že v nás převládají dodnes. K tomu si ještě neseme poučky našich rodičů a prarodičů, jak je těžké si peníze vydělat, jak neví, z čeho vaše výdaje budou platit apod.
Taky jste jako děti slýchaly věty typu: A nevíš, kde na to mám jako brát? Myslíš, že kradu nebo co? Nemáme na rozhazování, budeme rádi, když vyjdeme. Takových vět by se dalo napsat spoustu. A aniž bychom si to uvědomily, tyto věty v nás nechaly jakýsi otisk. Zaseli v nás semínko pochyb a obav z budoucnosti. Strach, abychom měli dost peněz, obav, abychom vyšly tento měsíc či náhodou nepřišla nějaká pohroma, na kterou nebudeme mít dost peněz.
Jenže výsledný efekt je ten, že se bojíme zlepšit si náš život. Jak? Třeba tak, že máme strach změnit práci, abychom nepřišli o pravidelný plat. Naše obavy spojené s nedostatkem peněz je tak velký, že raději zůstaneme na pracovní pozici a firmě, kde nás to vůbec nebaví a děláme práci, která náš činí nešťastnými jen proto, abychom nepřišli o jistotu peněz.
To stejné je i se začátkem podnikání. Mnoho lidí (a to zejména žen) se bojí, aby vydělali. Mají velký strach z nedostatku peněz.
Peníze se vydělávají těžko. Je pěkná dřina vydělat peníze, tak si s nimi nehraj.
Je jasné, že dnešní doba nabízí mnohem víc, než našim rodičům a prarodičům. Už nemáme práci přidělenou kádrově, nemusíme se podřizovat nesmyslným pravidlům, aby naše dítě mohlo studovat a mít lepší budoucnost. Jen ta přesvědčení se nějak nezměnila se změnou doby. Stále přetrvává pocit či názor, že na peníze se člověk musí dřít. Ale to tmu opravdu tak?
Znám spoustu nespokojených lidí v práci. A když jim navrhnu, aby ji změnili, mají miliony výmluv, proč to nejde. Znám ale i takové, kteří změnu absolvovali. Změnili práci za takovou, která je naplňuje a baví. Mají prostor pro své „kreativno“ nebo jsou jen v kolektivu, který odpovídá jim samým.
Jsem přesvědčená, že dnes už toto přesvědčení prostě neplatí. Pokud máš ráda svoji práci a je to dřina, pak jasně. Máš práci, u které se fyzicky či psychicky zmorduješ, ale zároveň jsi šťastný. Právě proto nemůže být řeč o tom, že je dřina vydělat peníze. Protože pokud děláš něco, co tě fakt baví, dřinou to nikdy nebude.
Bohužel, pokud předáváme našim dětem toto limitující přesvědčení, pak je přesvědčujeme, že aby si vydělaly peníze, musí to být dřina. Že lehko to prostě nejde. Musí dřít a makat, aby vydělaly. No, a pak se z nich stávají workoholici nebo jsou v práci, která je nebaví, ale dělají to přeci správně, protože to má být dřina. Tímto si, dle mého názoru, velmi zaděláváme na pořádný zdravotní průšvih. Protože ten nápor naše tělo dlouhodobě nezvládne. A pak se rozhodne nám dát stopku v podobě nějaké nemoci. Nemluvím o chřipce či angíně. A že vím, o čem mluvím. Mě dalo tělo stopku v podobě vážné nemoci před několika lety.
Když si s penězi hraješ, nemáš k nim úctu a žádné mít nebudeš.
Peníze jsou nám odjakživa představovány jako vážné, těžké téma. Ano, chápu, jsou předmětem našeho živobytí a života jako takového. Hrají důležitou roli. Ale proč jim dávat nálepku strachu, obav a vážnosti?
Rozhodně tady teď nikoho nevybízím, aby všechno co má, rozházel. To vůbec ne. Jistá rozvaha je u peněz a jejich vynakládání třeba. Ale nic se nemá přehánět. Vložte do finančního toku a peněz jako takových lehkost.
Proč by si mé dítě nemohlo hrát s penězi? Hrajte si taky!
Já v tom vidím právě úplný opak. Když si moje dcera „ošahá“ peníze už od malinka, bude vědět, co se s nimi dělá. Kde se berou a jak se dají vydělat. Když si s nimi totiž hraje, pokládá různé otázky i ohledně peněz. Od nás se jí dostane odpovědi, poznání a vztah, který využije v budoucnu.
Doporučuji, hrajte si taky. Hrajete Dostihy a sázky? Zkuste to s opravdovými penězi. Už jste se někdy vyfotili s vaší výplatou? Zkuste to, uvidíte, že se vám uleví. Dostanete k penězům ještě jiný vztah. Budou mít lepší energii a bude to vidět v příležitostech, které se začnou objevovat.
Když se budeme peněz bát, budeme mít strach, že jich budeme mít málo, pak jich málo mít opravdu budeme. Peníze jsou energie. Nejsou ani špatné, ani dobré. Jsou jen platidlo, které jsme si zvolili. Pokud k nim budeme mít až příliš velkou úctu, jakousi nedosažitelnost, pak na ně nikdy nedosáhneme. Ne v takovém objemu, jak bychom si přáli.
Nedávejme našim dětem strachy a obavy z peněz. Naučme je s nimi správně zacházet, přijímat je takové, jaké jsou. Nedávejme penězům žádné bubáky a negativa. Naopak, dejme jim pozitivno, možnosti, které nám můžou dát. Peníze posílejme do oběhu s vděčností, že nám (byť jen na chviličku) posloužily a s láskou je posílejte dál. Vždy. Když platíte účty, s vidinou, že pomůžou zase někomu dalšímu, jako pomohly vám a vy můžete teď tento účet zaplatit. Je jedno, kdo to je. Jaká je to společnost a jaké o ni máte mínění. Jsou to jen peníze.
Když dáte penězům kladný náboj, kladnou energii a vděčnost, bude jich přicházet víc. Najednou se kolem vás začnou dít zajímavé věci a budete dostávat nabídky, o kterých jste dřív ani nesnili.
Tak nechejte své děti, ať si s penězi hrají.